SHŠ Lucrezia
Dolní Dobrouč

PRINCEZNA LUCREZIA BORGIA



Lucrezia Borgia

   Za vlády římského papeže Alexandra VI. z rodu Borgiů italská renesance dosáhla svého zenitu. Namísto duchovního poslání se tehdejší papežové starali především o světské radovánky. Vraždy, smilstva, korupce a touha po světovládě, to bylo hlavní náplní borgiovské politiky v Itálii na sklonku 15. století.
Do této doby, plné rozporů, se narodila Lucrezia Borgia, dcera papeže Alexandra VI., žena, z níž historické soudy učinili proslulý symbol neřesti a travičství. Současníky byla Lucrezia zpodobňována jako velmi přitažlivá žena středně vysoké, půvabné postavy. Plavé, splývající vlasy se jí vlnily přes šíji na ramena, štíhlý krk a bělostná pleť připomínaly anděla. Lucrezia milovala zábavy, rodinné slavnosti a plesy. Byla schopnou organizátorkou a ráda se zúčastňovala příprav takových akcí.
   Lucrezia Borgia - Pinturicchio, detail fresky v Borgiovských komnatách (Appartamenti Borgia) ve Vatikáně.Lucrezii bylo 12 let, když se roku 1492 stal její otec papežem. Matkou byla mecenáška římské umělecké smetánky Vanozza Catanei, která žila s papežem pětadvacet let jako jeho konkubína a porodila mu tři dcery a tři syny. Lucrezii se dostalo vynikajícího vzdělání. Kromě mateřské italštiny mluvila i španělsky, znala základy francouzštiny, řečtiny a latiny.
   Už v roce 1492 byla Lucrezia dvakrát formálně provdána - tyto manželské svazky mohl papež kdykoli zrušit. Oba tyto sňatky pak papež záhy prohlásil za neplatné a Lucrezii provdal, tentokrát skutečně, za člena vládnoucího rodu Sforzů v Miláně, Giovaniho Sforzu. Manželé však spolu prakticky nežili. Roku 1496 se vztahy papeže se Sforzy zhoršily. V této souvislosti se také připravovalo násilné odstranění Lucreziina muže, ale slouží jí ke cti, že svého nemilovaného manžela včas varovala a ten tajně uprchl do Milána. Lucrezia se raději uchýlila před otcovým hněvem do kláštera. V roce 1498 byla aféra zapomenuta a Lucrezia se provdala za synovce neapolského krále Alfonsa Arragonského. Když se Lucrezii narodil syn Rodrigo (r. 1499), zdálo se, že jejich štěstí nemůže nic ohrozit. Opak byl však pravdou. Papež i jeho syn (Lucreziin bratr) Cesare, který velel armádě žoldnéřů, se tajně spojili s francouzským králem, aby společně obrátili zbraně proti králi neapolskému. Alfonso se o připravované akci dozvěděl a Lucrezia Borgia - Bartolomeo Veneto. The Collection of the University of Notre Dame, Indiana.rázem se stal na papežském dvoře nepohodlným. 15. července 1500 byl napaden na schodišti papežského paláce najatými vrahy a těžce zraněn. Lucrezia ho pak týdny ošetřovala, avšak 18. srpna vnikl do jejich komnat kapitán stráží Cesara Borgii a zesláblého Alfonsa před očima Lucrezie zardousil.
   V roce 1501 hostil papež mnoho významných osobností Itálie - kardinály, vévody, hrabata - i padesát nejproslulejších římských kurtizán, které po jídle tančily se sluhy a jinými přítomnými nejprve oblečené, později nahé. Že se nakonec vše zvrhlo v orgie, nebylo už jistě Lucreziinou vinou, ale snad právě odtud se táhne legenda o Lucreziině morální zhýralosti.
   Z Lucrezie se po smrti Alfonse Arragonského stala moudrá žena s uvážlivou a klidnou povahou. Zatvrdila se vůči příkazům rodiny a odjela na svůj hrad v Nepi, kde se v roce 1502 provdala za Alfonsa d´Este, dědice ferrarského vévodství. Porodila mu celkem pět dětí, šesté se narodilo v roce 1519 již mrtvé a deset dní poté zemřela i vyčerpaná Lucrezia.
   Posledních sedmnáct let života prožila důstojně. Na ferrarském dvoře kolem sebe soustřeďovala umělce, zejména literáty, kteří se záhy proslavili nejen ve Ferraře.
Lid však na tyranii Borgiů dlouho nezapomněl. Ačkoli Lucrezia sama se vždy snažila být stranou zločinů a násilností svého otce a bratra Cesara, stín pomluv se záhy přenesl i na ni. Lucrezie však byla v podstatě nešťastnou ženou, která se stala obětí mocenských cílů své rodiny.